Investičný guru
Investičný guru, veštec z Omahy Warren Buffett, vo svojom tohtoročnom liste akcionárom Berkshire Hathaway tvrdo kritizoval manažérov podielových fondov. Naopak, zakladateľa spoločnosti Vanguard, Jacka Bogla, označil za hrdinu miliónov investorov, keďže ich ochránil pred vysokými poplatkami spojenými s aktívnou správou podielových fondov. Dokonca si dovolil zavtipkovať, že Gordon Gekko mohol vo filme Wall Street pokojne povedať radšej vetu: ,,Poplatky nikdy nespia“. Výpočty Buffetta hovoria o tom, že hľadanie „investičného grálu” v podielových fondoch stálo investorov za posledných desať rokov viac ako 100 miliárd dolárov.
Priemerný výnos slovenských investorov v akciových fondoch v roku 2016 predstavoval 6,5 % – pri priemernom poplatku za správu vo výške 2 % p.a. Výkonnosť globálneho akciového indexového fondu Amundi ETF MSCI World bola pritom až 10,7 % pri poplatku za správu 0,4 %. Povedané inými slovami – slovenskí investori zaplatili v akciových fondoch na poplatkoch za správu v roku 2016 až 15 miliónov euro, aby dosiahli výkonnosť o 40 % nižšiu ako výkonnosť globálneho akciového indexového fondu!!! A aby toho nebolo málo, výnosy z podielových fondov podliehajú ešte zdaneniu, kým indexové fondy sú oslobodené od dane z príjmov fyzických osôb po roku od ich nákupu! Vysvetlí niekto, prečo investori jednoducho nevymenia svoje podielové fondy za indexové?!
Buffett vo svojom 29-stranovom liste investorom zdôraznil, že hoci sa na chode podielových fondov podieľa množstvo vzdelaných a chytrých ľudí, ich snaha a ani ich IQ nebude stačiť na to, aby prekonali poplatky, ktoré sú s aktívnou správou fondov spojené. Problém je podľa Buffetta v tom, že väčšina manažérov, ktorí sa pokúšajú prekonať index, v dlhodobom horizonte zlyháva. Pravdepodobnosť, že sa to stane aj manažérovi, ktorý sa stará o investície vo vašom fonde, je teda veľmi veľká. Buffett preto odporúča malým, ale aj veľkým investorom, aby viac využívali indexové fondy. Výborná rada aj pre slovenských investorov!
1928 - 1929
Koncem roku 1928 dosáhl růst akcií takového stupně, že Merrill vyhledal psychiatra v předtuše, že se zbláznil. Od minima v roce 1921 do konce roku 1928 vzrostl index Dow Jones o 370 %, z toho o 50 % jenom v roce 1928. Instinkt Merrillovi napovídal, že takový růst není normální a akcie by měly spadnout. Trh však stále rostl a v tisku, rozhlase i na vědeckých konferencích se objevovali ekonomové, kteří dokazovali, proč tomu tak je a proč je to normální. Merrill usoudil, že pokud je normální trh, pak není normální jeho instinkt, potažmo on sám.Po několika psychiatrických seancích však bylo zjištěno, že Merrill je v pořádku – a lékař i pacient začali v únoru 1929 prodávat své akcie. Z trhu z velké části vycouvala i Merrill, Lynch & Co (podobně jako řada dalších brokerských firem), na rozdíl od konkurence však Merrill s Lynchem v březnu 1929 doporučili klientům: „využít výhody současných vysokých cen a dát si finanční věci do pořádku.“ Merrill šel dokonce tak daleko, že se pokusil přimět prezidenta Coolidge, aby spekulace zastavil. Bez výsledku.Během prvních osmi měsíců roku 1929 vzrostl trh o 26 % a oba partneři a jejich klienti trpěli výčitkami, že prodali předčasně. Trvalo další dva měsíce, než 24. října, pět dní po Merrillových narozeninách, daly události jeho obavám za pravdu. Během příštích devatenácti dní vymazal propad akciové zisky posledních dvou a půl let. Pak trh podlehl dojmu, že nejhorší je pryč a akcie znovu začaly růst
